10 faktů o německé gramatice

V tomto článku se zaměříme na ty gramatické jevy, které jsou v obou jazycích odlišné. Vypíchla jsem deset rozdílů, které je dobré znát, a zároveň přidala pár tipů, jak si studium německé gramatiky ulehčit.

Deset faktů: 

  1. Německé členy – časté chyby + tipy pro snadnější zapamatování;
  2. Podstatná jména s více členy – výčet nejužívanějších podst. jmen tohoto typu;
  3. Podmět v německé větě – kde oproti češtině musí být;
  4. Slovesné časy – příklady a použití;
  5. Slovesné vidy – v němčině neexistují, jak je překládat;
  6. Velká písmena – základní příklady zpodstatnělých přídavných jmen včetně infinitivů; 
  7. Vykání – jak správně vykat ve všech pádech;
  8. Číslo podstatných jmen – hromadná podstatná jména;
  9. Způsob přivlastňování – pomocí 2. a 3. pádu;
  10. Předložkové vazby sloves  – jak se je učit.  

1. Německé členy

V němčině, stejně jako v češtině rozlišujeme tři rody: mužský, ženský a střední. Problém je v tom, že se rody německých podstatných jmen s těmi českými jen zřídkakdy shodují. Začíná to už základními slovíčky. Například dům je v němčině středního rodu – das Haus, anebo hrad je ženského rodu- die Burg. A takto bychom mohli pokračovat…

Všímám si, že zejména u těchto základních slovíček se často chybuje ve členu:

das Ende, das Wochenende konec, víkend
der Platz místo
der Garten zahrada
der Kaffee káva
die Stadt město
der Name jméno
der Preis cena
der Reis rýže
der Spass sranda, legrace, žert

Jak si lze v tomto ohledu němčinu usnadnit? Existuje pár triků, které vám můžou pomoci správně odhadnout rody podstatných jmen. Doporučuji také učit se podstatná jména se členem v celých větách.

Pokud bychom měli vyjádřit zastoupení jednotlivých rodů německých substantiv v procentech, došli bychom zhruba k následujícímu výsledku: člen ženského rodu „die“ (46%), člen mužského rodu „der“ (34%) a konečně člen „das“ rodu středního 20%.

46 % podstatných jmen je se členem „die“.

Existuje celá řada pravidel, jak si lépe zapamatovat rody podstatných jmen. Zde si ukážeme jen ty nejzákladnější, které fungují na 100 % a nevztahují se k nim žádné výjimky.

Ženský rod 

U tohoto rodu se určitě vyplatí uložit si do paměti tyto koncovky:

– schaft (die Gesellschaft – společnost, die Freundschaft – přátelství)

– ung (die Wohnung – byt, die Bestellung – objednávka, die Umleitung – objížďka)

– heit (die Gesundheit – zdraví, die Schönheit – krása, die Freiheit – svoboda)

– keit (die Pünktlichkeit – přesnost, die Gründlichkeit – důkladnost, die Ehrlichkeit – upřímnost)

Pokud by vám činilo problém zapamatovat si všechny výše uvedené koncovky, vystačíte si pro začátek s koncovkou – ung. Proč? 🙂 Spousta podstatných jmen ženského rodu končí na tuto koncovku a vyplatí se ji v německých slovech rozeznávat.

die Lösung řešení
die Besprechung porada 
die Vorbereitung příprava
die Ahnung ponětí
die Überweisung převod, platba 
die Zahlung platba
die Erinnerung vzpomínka
die Mahnung  upomínka

 

Mužský rod 

Mužského rodu jsou názvy dnů v týdnu, měsíců, ročních období a světových stran.

der Januar → im Januar / leden → v lednu

der Sonntag → am Sonntag / neděle → v neděli

der: Winter, Frühling, Sommer, Herbst → im Herbst / zima, jaro, léto, podzim → na podzim

der: Norden, Süden, Osten, Westen → im Norden → / sever, jih, východ, západ  na severu 

Střední rod 

Středního rodu jsou názvy VŠECH měst a VĚTŠINY států, ale člen se nepoužívá. (Přiřazení k rodu je nutné ve spojení s přívlastkem „das schöne Prag“)

das Prag → ich fahre nach Prag → ich bin in Prag / Praha → jedu do Prahy → jsem v Praze

das Tschechien → ich fahre nach Tschchechien → ich bin in Tschechien / Čechy → jedu do Čech → jsem v Čechách

das Deutschland → ich fahre nach Deutschland → ich bin in Deutschland / Německo → jedu do Německa → jsem v Německu

ABER / ALE

Člen rodu ženského a mužského nelze vypustit. 

die Slowakei → ich fahre in die Slowakei  ich bin in der Slowakei / Slovensko jedu na Slovensko → jsem na Slovensku 

der Iran → ich reise in den Iran  ich lebe im Iran / Irán → cestuji do Iránu → žiju v Iránu

die Türkei, die Schweiz, die Ukraine, der Irak

Více příkladů a tipů, jak lépe odhadnout střední rod u německých podstatných jmen najdete v následujícím videu:

 

2. Podstatná jména s více členy 

V němčině existují podstatná jména, která se pojí se dvěmi a někdy dokonce se třemi členy různého rodu. Více různých rodů = (většinou) více různých významů slova. 

der See – jezero die See – moře  
der Erbe – dědic das Erbe – dědictví  
der Messer – měřič  das Messer – nůž
der Band – svazek knih die Band – hudební skupina das Band – stuha, pouto
der Junge – chlapec das Junge – mládě  
der Gehalt – obsah, hodnota das Gehalt – plat  
der Leiter -vedoucí die Leiter – žebřík  
die Steuer– daň das Steuer – kormidlo, volant  
der Kunde – zákazník die Kunde -zpráva  
der Taube- hluchý die Taube – holub 

 

3. Podmět v německé větě 

Na rozdíl od češtiny je podmět v němčině téměř VŽDY slovně vyjádřen. V češtině ho vynecháváme například v jednočlenných větách „prší“ nebo „sněží“, ale němčina v takovém případě používá neurčité zájmeno es.  

Prší. / Es regnet.

Sněží. / Es schneit.

Mrzne./ Es friert. 

Je zima (teplo, horko). / Es ist kalt (warm, heiß). 

Také v těchto větách musí být podmět vyjádřen.  

Líbilo se mi tam. / Es hat mir dort gefallen.

Líbí se mi to. / Es gefällt mir. 

Sluší ti (Vám) to. / Es steht dir (Ihnen). 

To záleží na situaci. / Es hängt von der Situation ab. 

Daří se mi dobře (špatně). / Es geht mir gut (schlecht).

Častou chybou je pak vynechávání tohoto zájmena pokud nestojí před slovesem, ale za ním:  

Venku je zima (teplo). / Draußen ist es kalt (warm).

Venku prší (sněží, mrzne). / Draußen regnet (schneit, friert) es. 

Je tady teplo (zima). / Hier ist es warm (kalt).

Líbilo se ti tam? / Hat es dir dort gefallen?

Líbí se ti to? / Gefällt es dir? 

Jak se ti daří? / Wie geht es dir? 

Bez es je běžné se vyjadřovat, mluvíme-li o svém stavu:

Je mi špatně (blbě). / Mir ist schlecht (übel).

Je mi zima ( horko). / Mir ist kalt (heiß). 

4. Němčina nezná slovesné vidy

Němčina nemá kategorii slovesného vidu. Čeština je v tomto ohledu bohatší. Slovesné tvary „Dělám, dělávám, udělám“ jsou v němčině vyjádřeny pouze jedním tvarem slovesa „Ich mache“.

Němčina nemá kategorii slovesného vidu!

Jezdím, jedu, pojedu = Ich fahre

Chodím, jdu, půjdu = Ich gehe

Učím se, naučím se = Ich lerne  

5. Slovesné časy 

Němčina sice nezná vidy, ale má oproti češtině šest slovesných časů.

1) jeden čas přítomný

2) dva časy minulé (préteritum a perfektum)

3) jeden předminulý čas (plusquamperfektum)

4) dva časy budoucí (čas budoucí 1, čas budoucí 2) 

Čas přítomný používáme v němčině obdobně jako v češtině. Popisuje děj, který se odehrává v přítomnosti. 

Mein Kollege schreibt gerade eine E-mail. / Můj kolega právě píše e-mail. 

Časem přítomným můžeme vyjádřit také budoucnost. Zejména pokud se děj odehraje v blízké budoucnosti nebo plánovitě (jistě). Také dokonavá slovesa (udělám, napíšu, zavolám) vyjadřují budoucnost v němčině přítomným časem.

Morgen schreibe ich die E-mail./ Zítra napíšu ten e-mail.

Ich fahre nächstes Jahr nach Italien. / Příští rok jedu do Itálie. 

Morgen nehme ich mir frei. / Zítra is beru volno. 

Přítomný čas se dává také tam, pokud děj začal v minulosti a stále trvá (po seit – už, seitdem- od té doby, co).

Ich schreibe die E-mail seit zwei Tagen. / Píšu ten e-mail  už dva dny. 

Seitdem er die neue Arbeit hat, sehe ich ihn nur selten. / Od té doby, co má novou práci, vidím ho jen zřídka.

Pro vyjádření minulosti se používají v německém jazyce dva tvary. Préteritum, které je kratší (ich machte / dělal jsem),  a perfektum, což je složený slovesný čas (ich habe gemacht).

Neexistuje zde žádné pevné pravidlo, které by určovalo, v jakém případě jeden z tvarů minulého času použít. Préteritum se skládá pouze z jednoho slovesa, zatímco pro tvorbu perfekta používáme složený slovesný tvar: pomocná slovesa sein nebo  haben + příčestí minulé. S perfektem se častěji setkáme v běžné mluvě a s préteritem zase více v písemném projevu (noviny, pohádky, příběhy atd.). 

Préteritum: 

Ich arbeitete bei einer deutschen Firma. / Pracovala jsem u německé firmy.

Perfektum:

Ich habe bei einer deutschen Firma gearbeitet. / Pracovala jsem u německé firmy.

Předminulý čas (plusquamperfektum) v češtině neexistuje, překládá se časem minulým. Označuje děj, který se udál před jiným dějem minulým. Jedná se o složený čas. Skládá se z tvarů: 

  • préteritum sloves haben nebo sein + příčestí minulé
  • slova als, bevor, nachdem často na předminulý čas poukazují

Als sie zu Hause angekommen ist, hatte er schon gegessen. / Když dorazila domů, už jedl.

Ich habe meinen Kollegen angerufen, nachdem ich die Email geschrieben hatte. / Zavolal jsem kolegovi poté, co jsem napsal e-mail.

Bevor sie nach der Arbeit nach Hause gefahren ist, war sie noch im Park gelaufen.  / Předtím, než jela po práci domů, byla ještě v parku běhat.

Budoucí čas I (das Futur I) se používá pro vyjádření děje, který má nastat v budoucnosti. Tento čas se skládá se z pomocného slovesa werden v přítomném čase + infinitiv slovesa.

ich werde  
du wirst  
er/sie/ es wird dort arbeiten.
wir werden  
ihr werdet  
sie/ Sie werden  

 

Budoucí čas II (das Futur II) vyjadřuje děj v budoucnosti ukončený. Jedná se o složený čas podle vzoru: werden + příčestí minulé + haben nebo sein. 

Wenn du morgen ins Büro kommst, werde ich die Arbeit schon erledigt haben. / Až zítra přijdeš do kanceláře, budu už mít tu práci hotovou.

 

6. Velká písmena

V němčině se všechna podstatná jména píší velkým písmenem, totéž platí pro zpodstatnělá přídavná jména, včetně zpodstatnělých příčestí minulých a infinitivů.

Zpodstatnělá přídavná jména: 

der, die Bekannte (známý, známá), der, die Deutsche (Němec, Němka)

Po alles,  etwas, nichts, viel a wenig následuje velké písmeno:

alles Gute (vše nejlepší), etwas Neues  (něco nového), nichts Wichtiges (nic důležitého), wenig Angenehmes (málo příjemného) 

Zpodstatnělé infinitivy: 

das Lesen  (čtení), es ist zum Lachen (je to k smíchu), beim Schreiben (při psaní) 

7. Vykání

V němčině se oniká, tj. používá se tvar 3. osoby množného čísla. Všechny tvary osobního zájmena Sie (a příslušného přivlastňovacího zájmena Ihr) se píší velkým počátečním písmenem.

1. pád: Was haben Sie gemacht? / Co jste dělal (dělala, dělali)? 

3. pád: Wie geht es Ihnen? / Jak se Vám daří?

4. pád: Ist das in Ordnung für Sie? / Je to pro Vás v pořádku?

Přivlastňovací zájmeno Ihr: Ist das Ihr Auto? / Je to Vaše auto? 

Pokud vykáme více osobám najdenou, používáme stejné tvary jako v jednotném čísle:

Was haben Sie gestern gemacht? / Co jste včera dělali? (vykání více osobám)

x

Was habt ihr gestern gemacht? / Co jste včera dělali? (tykání více osobám)

8. Číslo podstatných jmen 

Němčina se s češtinou rozchází ve jmenné kategorii čísla především u tzv. hromadných podstatných jmen. V češtině má substantivum jeden tvar pro obě čísla. Německá substantiva rozlišují tvar čísla jednotného a množného.

eine Brille – jedny brýle / zwei Brillen – dvoje brýle

eine Tür – jedny dveře / zwei Türen – dvoje dveře

eine Hose – jedny kalhoty / zwei Hosen – dvoje kalhoty

eine Uhr– jedny hodiny / zwei Uhren – dvoje hodiny

eine Schere – jedny nůžky / zwei Scheren – dvoje nůžky

eine Treppe – jedny schody / zwei Treppen – dvoje schody

eine Zeitung – jedny noviny / zwei Zeitungen – dvoje noviny 

Tomu pak odpovídají i slovesné tvary, tedy shoda podmětu s přísudkem.↓↓↓

Die Brille ist sehr stark. x Die Brillen sind sehr stark / Jedny – dvoje brýle jsou velice silné.

Die Tür ist geschlossen. x Die Türen sind geschlossen. / Jedny – všechny dveře jsou zavřené.

Die Hose steht ihm gut. x Die Hosen stehen ihm gut. / Ty – všechny kalhoty mu sluší.

Er hat nur eine Uhr. x Er hat zwei Uhren. / Má jen jedny hodinky – dvoje hodinky.

Tam kde v češtině máme množné číslo, je naopak v němčině běžné, používat tato podstatná jména v jednotném čísle. ↓↓↓

das Geld – peníze → Zeit ist Geld. / Čas jsou peníze. 

der Bart – vousy → Er hat einen langen Bart. / Má dlouhé vousy. 

der Ofen – kamna → Der Ofen steht in der Ecke. / Kamna stojí v rohu. 

der Rücken – záda → Mein Rücken tut mir weh. / Bolí mě záda. 

der Mund – ústa → Er hat mit offenem Mund zugehört. / Poslouchal s otevřenými ústy. 

das Kleid – šaty (dámské) → Das Kleid ist sehr schön. / Ty šaty jsou velmi pěkné. 

 

9. Způsob přivlastňování 

Rozdíl mezi němčinou a češtinou se projevuje také ve způsobu přivlastňování.

A) U obecných podstatných jmen může němčina vedle 2. pádu použít též vazbu s předložkou „von“ + 3. pád.

das Büro meines Chefs (stejně jako v češtině pomocí 2. pádu)

ODER / NEBO          = kancelář mého šéfa

das Büro von meinem Chef (pomocí vazby s předložkou „von“ + 3.pád

B) U vlastních jmen nahrazuje němčina 2. pád opisem, tedy předložkovou vazbou „von“ + 3.pád, a tvar českého přivlastňovacího přídavného jména koncovkou –s.

Andreas Chef  / der Chef von Andrea  = Andrein šéf / šéf Andrey

Peters Kollege / der Kollege von Petr = Petrův kolega /kolega Petra

10. Předložkové vazby sloves

Některé slovesné předložkové vazby odpovídají českým:

Ich warte auf dich. / Čekám na tebe.

Ich habe mit dem Rauchen aufgehört. / Přestal jsem s kouřením.

Většina slovesných předložkových vazeb v němčině těm českým neodpovídá. Ustálilo se v nich odlišné použití předložky:

Ich interessiere mich für dieses Geschäft. / Zajímám se o tento obchod.

Ich habe über Ihren Vorschlag nachgedacht. / Přemýšlel jsem o Vašem návrhu.

Ich glaube daran. / Věřím v to.

Jak na to? Zpočátku nezbývá, než spoléhat na paměť. Později se bude dařit přiřazovat k danému slovesu příslušnou předložku citem. Je také dobré vědět, které předložky se pojí se 3. pádem, které naopak se 4. pádem. To vám mnohé ulehčí. Tak například předložka für vyžaduje 4. pád. Ty nejdůležitější předložky se 4. pádem si můžete se mnou zopakovat zde.

Některá slovesa se vážou s předložkami, které se pojí jak se 3., tak se 4. pádem. Záleží na kontextu. S jakými pády se slovesné vazby pojí, je třeba se naučit.

Das war’s von meiner Seite! 🙂

Pokud máte otázky, pište je do komentářů. Učte se se mnou německy na youtube a staňte se fanouškem Business němčiny na facebooku. Těším se!

Je nadšená lektorka němčiny. Několik let pracovala u firem v Německu a v Rakousku.

Dnes žije ve Vídni a miluje předávat své nabyté pracovní a jazykové zkušenosti dál. Vede online lekce němčiny přes skype a pomáhá lidem na cestě za jejich pracovním snem.

Andrea je autorka eBooku Business němčina- Přijímací pohovor. Ukazuje lidem, jak se připravit na přijímací pohovor a úspěšně ho zvládnout.

Více informací o Andrey naleznete zde >>

Stáhněte si test: Jste připraveni na pohovor v němčině? a zjistěte bleskurychle jak na tom, co se pracovní němčiny týká jste.

Komentáře
  1. Dobrý deň. Mne a mojej dcére je táto stránka pomôckou pri tom ako sa učíme nemecky. Nám ako laikom to je zrozumitelné.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Nejčtenější příspěvky
  • Rubriky
  • Pohovor v němčině: 36 nejčastějších otázek
  • Jste připraveni na pohovor?

    Stáhněte si můj test a zjistěte jak na tom jste!

  • Der… Vertrag, Antrag oder Auftrag?